3. trasa - Přírodní zajímavosti chomutovska

Chomutov není jen městem dolů a železáren, jak se často traduje. Nabízí i pozoruhodné přírodní krásy okolní krajiny a vod, přírodních rezervací, zooparku, vzácných rostlin a živočichů v Krušnohoří i jeho podhůří.

Chomutov není jen městem dolů a železáren, jak se často traduje. Nabízí i pozoruhodné přírodní krásy okolní krajiny a vod, přírodních rezervací, zooparku, vzácných rostlin a živočichů v Krušnohoří i jeho podhůří.

1 Městský park

V místech dnešního městského parku se až do 18. století nacházely mokřiny, o čemž svědčí i starý pomístní název „Staré jezero“. Tyto mokřiny byly pro středověké město důležitým obraným prvkem chránícím severozápadní stranu města. Již od počátku 19. století započala městská rada s jejich vysoušením a zavážením. Na místě vysušené mokřiny byla zřízena obecní, takzvaná Královská louka. Ve 20. letech 19. století na ní byla vybudována promenádní cesta lemovaná stromořadím a roku 1833 tam byla postavena klasicistní střelnice sloužící nejen chomutovským ostrostřelcům, ale i ostatním spolkům. V sále střelnice byly konány pravidelné městské bály i koncerty. Budova střelnice byla roku 1904 zbourána a roku 1906 ji nahradila neorenesanční budova tzv. Parkové dvorany (dnešního Městského divadla). Za budovou střelnice byla vybudována i střelnice pro terčovou střelbu, ta však byla v průběhu druhé poloviny 19. století zrušena a jedinou chomutovskou střelnicí zůstala stará střelnice v Toberově rokli. Od 50. let 19. století se tato oblast stala nejvyhledávanějším promenádním místem v Chomutově. V roce 1873 bylo započato s přeměnou celé oblasti v městský park. Byly zasypány zbývající rybníčky a vybudována síť chodníčků. V letech 1874–1898 byl celý park zahradně upraven, včetně růžové zahrady, francouzské zahrady a arboreta, vybudovány byly i první altánky a pavilony. V parku byly pořádány spolkové akce a pravidelné koncerty chomutovské posádkové služby. V roce 1885 byl v parku odhalen pomník císaře Josefu II. a roku 1908 i jubilejní pomník Františka Josefa I., vybudovaný spolkem chomutovských vysloužilců. V roce 1918 však byly oba pomníky odstraněny. Na místě pomníku císaře Josefa II. byl za využití původního podstavce vybudován roku 1928 pomník Chomutovanů padlých v první světové válce. Roku 1930 vznikly v parku i slavné květinové hodiny – dar vídeňského velkoobchodníka Walaceho. Dva roky nato byl v parku vybudován šestiboký altán s teráriem a akváriem. Po druhé světové válce byl pomník padlým nahrazen pomníkem Rudé armády osvoboditelky. V 50. letech přibyl i pomník Československé lidové armády a památník Jiřího Dimitrova. V 70. letech 20. století byl park komplexně rekonstruován, byl ukončen provoz akvária a zanikly květinové hodiny. V 90. letech 20. století byl pomník Rudé armády osvoboditelky přejmenován na Pomník obětem fašismu a památník Jiřího Dimitrova na Pomník obětem válek a totality.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIdec72e9e8ae

Zobrazit mapu okruhu

2 Botanická minizahrada

Nově otevřený park, ve kterém je zřízena minibotanická zahrada, se nachází na okraji městské památkové zóny v sousedství areálu budov Okresního soudu. V tomto prostoru byl v minulosti městský hřbitov a již na přelomu 19. a 20. století zde byl vybudován park Theodora Körnera, který měl promenádní charakter. V současné době park slouží nejen k relaxaci a odpočinku, ale také jako minibotanická zahrada, která seznamuje návštěvníky s rostlinami typickými pro oblast Krušnohoří a s dalšími druhy.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeId621d5149a2

Zobrazit mapu okruhu

3 Kamencové jezero

Vzniklo v roce 1809 zavalením odvodňovací štoly na místě starého dolu, v němž se již od poloviny 16. století těžily kamencové břidlice. Kamencová břidlice – kamenec – byla důležitou surovinou potřebnou pro získání vitriolu čili kyseliny sírové, důležité v mnoha oborech, od koželužství po šperkařství. Kamenec se na místě dnešního jezera těžil až do počátku 19. století, ale jeho produkce stále klesala. Po zatopení dolu v roce 1809 ustala úplně. Již z roku 1822 známe využití vody ze zatopeného kamencové hutě pro lázeňskou léčebnou kůru v nedalekém hostinci, vybaveném šesti koupacími komorami. V roce 1877 byl proveden první rozbor vody z jezera, který prokázal její vynikající balneologickou hodnotu. Chomutovský spolek pro péči o zdraví a tělo vybudoval v roce 1892 na jezeře svou spolkovou plovárnu s pěti převlékacími kabinkami. V roce 1894 byly kamencové lázně rozšířeny o parní lázeň a na samotném jezeře byla otevřena první veřejná plovárna v Chomutově. Roku 1899 koncesované kamencové lázně poskytovaly spolu s vodoléčbou i léčbu vzduchem, rašelinou a elektroléčbu. V roce 1929 byla na jezeře postavena mola, dřevěné pavilony a šatny. Tuto podobu si Kamencové jezero s mírnými úpravami uchovalo až dodnes. V roce 1930 se konal na zamrzlé hladině Kamencového jezera první zápas v ledním hokeji v Chomutově. Roku 1934 byly kamencové lázně nákladně přestavěny a doplněny o sportovní areál a restauraci. Lázně však na rozdíl od plovárny po roce 1945 zanikly a roku 1980 byla jejich poslední část - restaurace z roku 1934 - demolována. Plovárna je využívána dodnes a jezero slouží k vodním sportům a rekreaci nejen v létě, ale i v zimních měsících.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIda25bd24a72

VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

4 Podkrušnohorský zoopark

Podkrušnohorský zoopark v Chomutově byl založen v roce 1975. Je specializován na chov zvířat pocházejících z oblasti palearktu, zahrnující území Eurasie, ze které pochází převážná část chovaných zvířat, a území severní Afriky. Pozorovat zde můžete více než 160 druhů zvířat o 1.000 jedincích, mezi kterými je 14 ohrožených druhů zařazených do Evropských záchranných programů.

Krásné přírodní prostředí ve spojení se službami skýtá pro návštěvníky možnost strávení velmi příjemného dne. Nabídka zahrnuje možnosti svezení Lokálkou Amálkou po areálu zooparku nebo projížďku Safari expresem. O občerstvení se starají dvě stylové restaurace „Tajga“ a „U Pratura“ a síť kiosků. U vstupů se nabízí k prodeji řada rozmanitých suvenýrů.

Děti naleznou v areálu Zooparku různé houpačky a prolézačky. V roce 2009 bylo naproti výběhu medvědů hnědých otevřeno Lanové centrum, jehož provozovatelem je firma Project Outdoor, s. r. o. Děti si zde mohou vyzkoušet svou zručnost při překonávání překážek z lan, sítí a dřevěných trámků. Dráha s dvanácti překážkami má jeden vstup a jeden výstup a několik odpočinkových míst, která zároveň slouží k případnému „předbíhání“ účastníků. O bezpečnost svých dětí se nemusíte bát. Jednotlivé plošiny mají ochranná zábradlí, pod každou překážkou je nainstalována bezpečnostní síť, na děti navíc dohlíží obsluha, která je připravena jim pomoci řešit případné problémy při překonávání překážek.

Jízdy na ponících se konají každý víkend od 13.00 do 15.00 hodin na Pony rodeu u vstupu do zooparku (ze směru od silnice č. 13).

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeId2ebaee2b28

VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

5 Kaštanka

Alej kaštanovníků setých (jedlých kaštanů) nechali ve své letní residenci v polovině 17. století vysázet chomutovští jezuité. Důvodem bylo opatřit obyvatelstvu Chomutova nouzový zdroj potravy v případě hladomoru, tak jak jej Chomutov zažil ve třicetileté válce. Zmínku této unikátní aleji věnoval již roku 1679 Bohuslav Balbín ve svých „Miscellanea historica regni Bohemiae“. V průběhu 18. a 19. století se chomutovská kaštanka stala oblíbeným místem vycházek chomutovských měšťanů a roku 1887 v ní chomutovský okrašlovací spolek vybudoval výletní pěšinu vedoucí od kamencových lázní a pokračující dále do Jirkova. V roce 1899 byla v kaštance vybudována výletní restaurace s tanečním sálem a verandami. V meziválečném období se kaštanka stala místem setkávání české menšiny. Výletní restaurace však v roce 1946 vyhořela a v 60. letech byly její zbytky zbourány. Dnes je chomutovská kaštanka součástí Podkrušnohorského zooparku a roste v ní 133 vzrostlých kaštanovníků setých. Vedle kaštanové aleje ve východočeských Nasavrkách je pokládána za nejstarší a nejsevernější alej kaštanovníků v ČR. Sběr jedlých kaštanů je však již dnes pod pokutou přísně zakázán.

{gallery}{/gallery}

Zobrazit mapu okruhu

6 Bezručovo údolí

Bezručovo údolí, původně nazývané Grundtal, je nejhlubším a nejdelším údolím Krušných hor a dnes přímo navazuje na sídelní aglomeraci Chomutov-Jirkov. Na přelomu 19. a 20. století se Bezručovo údolí stalo vyhledávaným výletním místem Chomutovanů. V roce 1881 vznikl první výletní hostinec přímo v továrně na výrobu hřebíků, vlastněné Franzem Heegem, který o osm let později nechal vedle továrny postavit novou restaurační budovu s prostorným sálem. V samotném údolí při toku Chomutovky se nacházely tři mlýny s vodními pilami, které začaly být koncem 19. a počátkem 20. století využívány také jako oblíbené výletní restaurace. V roce 1898 byla v údolí vybudována silnice důležitá pro stavbu přehradní nádrže Kamenička (původně Franz Josef Talsperre), která měla vodou ze stejnojmenného potoka zásobovat rozrůstající se Chomutov. Při tzv. Druhém mlýně vznikla na počátku 20. století kromě restaurace i turistická chata, ale nejvyhledávanějším byl Třetí mlýn, stojící na soutoku Chomutovky, Kameničky a Křimovského potoka, nazývaný také „Mlýn tří vod“ („Dreiwassermuhle“). První i Druhý mlýn dodnes slouží restauračním a ubytovacím účelům, avšak Třetí mlýn již po dlouhém období chátrání téměř zcela zanikl. V roce 1895 byl nedaleko Prvního mlýna odhalen pomník Aloise Schmidta, jenž byl profesorem chomutovského učitelského ústavu a spoluzakladatelem Krušnohorského spolku (Erzgebirgsverein) a který roku 1885 tragicky zahynul při výstupu na slovinský Triglav. Po roce 1945 byl tento pomník upraven na pomník Petra Bezruče a při této příležitosti bylo údolí přejmenováno na Bezručovo. V roce 2002 bylo údolí vyhlášeno přírodním parkem Bezručovo údolí a jeho součást jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa. V Bezručově údolí se nachází i zřícenina hrádku Hausberk, nazývaného také Alberk, jenž byl vystavěn zřejmě na přelomu 13. a 14. století. Písemné prameny se o něm vůbec nezmiňují, takže jeho skutečné jméno neznáme. Svůj název dostal podle kopce, na němž stojí. V údolí se dnes nachází několik značených turistických stezek a cyklotras.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeId09e662b69f

VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

7 Buky nad Kameničkou

Přírodní rezervace Buky nad Kameničkou byla zřízena k ochraně 200 let starého buko-klenového lesa s významnými druhy bylinného patra. Území je hodnotné z hlediska zachování genofondu původních lesních dřevin v centrální části Krušných hor. Chráněné území se rozkládá na prudkém skalnatém srázu Mlýnského vrchu směrem k říčce Kamenička. Ochrana uvedeného lesního celku o rozloze 38,88 ha byla vyhlášena v roce 1994. Přibližně uprostřed stráně protíná přírodní rezervaci vrstevnicová asfaltová komunikace, ze které je možné do chráněného území nahlédnout.
V rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 je PR Buky nad Kameničkou součástí Evropsky významné lokality (EVL) Bezručovo údolí.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeId831dcad2ca

PANORAMA | VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

8 Novoveský rybník – prameniště Chomutovky

Novoveský rybník (syn. Černý rybník, Stažný rybník, Satzunger Teich, Flössteich) se nachází 1,7 km ZJZ od Hory Sv. Šebestiána. Jedná se o průtočný rybník na Novoveském rašeliništi, který zřejmě vznikl zaplavením části vytěžené plochy rašeliniště.
Prameniště Chomutovky se nachází v rašeliništi Pod Jelení horou, ca 3,5 km VJV od Kryštofových Hamrů.
Pod názvem Prameniště Chomutovky byla v roce 2012 vyhlášena přírodní rezervace, rozkládající se téměř na 1882 ha. V chráněném území jsou chráněna typická společenstva a druhy vrcholových partií Krušných hor (zejména aktivní vrchoviště, přechodová rašeliniště, rašelinné lesy, acidofilní smrčiny a bučiny). PR Prameniště Chomutovky má dvě samostatné části, jedna se nachází severně a západně od Hory Sv. Šebestiána a druhá severozápadně od Načetína.
V rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 je PR Prameniště Chomutovky součástí Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská a Evropsky významné lokality (EVL) Novodomské a polské rašeliniště.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIdf8c85bb12f

PANORAMA | VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

9 Novodomské rašeliniště

Pod společným názvem Novodomské rašeliniště byla v roce 1967 vyhlášena ochrana pro Načetínské (Keilheide) a Jezerní (Seeheide) rašeliniště a částečně též pro rašeliniště Vlčiny (Bei sechs Wölfen). Předmětem ochrany je zachování původní typické krušnohorské geobiocenózy na jednom z nejzachovalejších a největších rašelinišť střední Evropy s původním rozsáhlým kompaktním porostem borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio) pralesovitého charakteru. Jedná se o rozlehlé horské rašeliniště nadregionálního významu. Na tento biotop je vázána typická flóra a fauna.
V rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 je NPR Novodomské rašeliniště součástí Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská a Evropsky významné lokality (EVL) Novodomské a polské rašeliniště. Vstup zakázán.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIde72bde57ca

PANORAMA 1 | PANORAMA 2 | VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

10 Údolí Prunéřovského potoka - Kýšovický vodopád, skalní útvar Kokrháč

Údolí Prunéřovského potoka se táhne od Prunéřova až po obec Výsluní. Jedná se o krásné hluboké údolí s prudkými skalnatými stráněmi. Část údolí severovýchodně od Výsluní má dílčí název Hadí údolí, zúženému místu u obce Celná se říká Myší díra. Skalnaté rulové svahy v údolí jsou významným geologickým a geomorfologickým prvkem střední části Krušných hor s vysokou přírodovědeckou a krajinářskou hodnotou.

Ve střední části údolí, pod osadou Kýšovice, se nachází nejvyšší krušnohorský vodopád, který tvoří 3 stupně, z nichž nejvyšší má 8 m. Ve spodní části údolí, nad pravým břehem Prunéřovského potoka, se nachází skalní útvar Kokrháč, chráněný od roku 1990 jako přírodní památka. Jedná se jedinečnou ukázku selektivního zvětrávání ortorul, s reliktním borem a výskytem medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Celé údolí Prunéřovského potoka bylo v roce 2000 vyhlášeno jako přírodní park. V rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 spadá část údolí Prunéřovského potoka do Evropsky významné lokality (EVL) Kokrháč–Hasištejn a část do EVL Na loučkách (Hadí údolí).

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIdeb9355463f

PANORAMA | VIDEO

Zobrazit mapu okruhu

11 Slanisko u Škrle

Přírodní památka Slanisko u Škrle byla vyhlášena v roce 2002 na ploše 3,3 ha. Chráněné území leží v dolní části mírného svahu s JJZ expozicí, při staré polní cestě Škrle – Voděrady. Vlastní lokalitu tvoří křovinami zarůstající pastviny, obnažený jílový svah (tzv. bílá stráň) s drobným prameništěm a okraje postagrárních lad (polních úhorů). Důležitou součástí lokality je rovněž sporadicky využívaná částečně podmáčená nezpevněná cesta, na niž jsou existenčně vázány některé halofyty. Do chráněného území také zasahují svými jižními okraji dřevinami zarostlé rokle v měkkých třetihorních usazeninách. 

Ochrana území byla zřízena pro zachování význačné halofytní lokality s druhově bohatým výskytem slanobytných a xerotermních druhů a ochranu populací kriticky a silně ohrožených druhů rostlin jako např. prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), kuřinka solná (Spergularia marina), jitrocel přímořský (Plantago maritima), sítina slanisková (Juncus gerardii), hadí mord šedý (Scorzonera cana), ostřice černoklasá (Carex melanostachya) aj.
V rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 byla na chráněném území vyčleněna i stejnojmenná evropsky významná lokalita.

View the embedded image gallery online at:
http://cil3mapy.cz/cz/t3#sigFreeIdd7fbd70005

PANORAMA 1 | PANORAMA 2 | VIDEO

Zobrazit mapu okruhu <hr

Scroll to top